Příběh, který prodával dřív, než se cokoli prodávalo. Labubu-mánie: talisman, co porazil koťátka i Cristiana Ronalda.

Co když největším luxusem dneška není brandová kabelka ani „tajná“ figurka, ale syrový prostor v hlavě, kam ještě nedosáhl algoritmus?
Labubu-mánie je dokonalým zrcadlem: ukazuje, jak rychle dokážeme zaměnit vlastní představivost za prefabrikovaný příběh, pokud je podán ve správném odstínu hype. Každý unboxing je malý rituál moderní víry —⁠ víry, že něco venku doplní něco uvnitř. Přitom opravdová kreativita se rodí teprve ve chvíli, kdy se trendu postavíš čelem, podíváš se za ním a řekneš: „Dobře, a co dál? Co z toho udělám já?“

Labubu je plastová připomínka velké otázky: kolik nápadů jsme schopni koupit, než konečně začneme tvořit ty svoje? A jestli dnes existuje opravdu limitovaná edice, není to další drop talismanů, ale drobný okamžik, kdy vypneme hluk, vrátíme se k vlastní zvědavosti a dovolíme si vymyslet svět, který ještě nevisí na žádném klíčence.

Labubu se narodil v komiksových sešitech hongkongského ilustrátora Kasinga Lunga v roce 2015. Pop Mart z něj o čtyři roky později udělal figurku, ale k prvnímu “dropu” předcházely měsíce vyprávění: Instagram plnil obrázky elfího podivína, krátké animace stavěly svět The Monsters a fanoušci psali vlastní fan-fikce. Když se v roce 2019 otevřely e-shopy, byl hlad tak velký, že série vyprodala za 47 vteřin a web spadl. Vyprávění → touha → prodej. Story-first marketing se tu učebnicově podepsal.

Čísla, která pálí jako espreso:

• 13,0 mld. RMB – tržby Pop Martu v roce 2024 (+107 % y/y).

• 3,0 mld. RMB – samotná řada The Monsters.

• >22 mld. zhlédnutí má #Labubu na TikToku; některé dropy sledovalo přes 200 000 účtů živě.

• $268 – průměrná přirážka na StockX za “Big Into Energy” set (originál $168).

• 12 % – růst nákupů hraček 18+ v USA Q1 2025, tažený zejména Labubu.

Psychologie gremlina.

1. Variabilní odměna: tajná figurka (1 : 72) spouští stejný dopaminový výstřel jako loot box ve hře.
2. FOMO & status: Lisa z BLACKPINK pověsila Labubu na kabelku a rázem se stal sociální měnou; kdo ho má, „patří“.
3. Stres-detox: paradoxně slouží jako mikro-útěk z chaosu – minutu rozbaluješ, zapomeneš na deadline.

Co to říká o nás? Psychologové připomínají klasické FOMO: limitované dropy spouští lovecký reflex, tělo zalije dopamin a my klikáme dřív, než mysl stihne spočítat nuly. Figurka pak funguje jako sociální měna – visí na taškách Lisy z BLACKPINK i Rihanny – a potvrzuje, že patříme „do party“. Dospělí si zároveň přes Labubu dovolují hravou pauzu, mikro-únik z přehlceného feedu.

Když virál přeroste do anarchie

Hysterie přinesla i škrábance: bitky před prodejnami v Londýně a LA, čínské celní zátahy na kufry plné Labubu, a Pop Mart, který dočasně zavřel několik poboček, aby zavedl loterijní systém. Šílenství je tak hlasité, že koťátka ustoupila z feedu a fotbalové highlighty sesadily z trendingu právě unboxingy vinylových příšerek.

A co to říká o nás?

Že příběh prodává víc než produkt. A že naše pozornost – ta jediná opravdu limitovaná edice – má cenu vyšší než jakákoli přeprodaná krabička. Až ti příště algoritmus přihodí do košíku dalšího Labubu, nadechni se: možná ti stačí chvilička hravosti, ne další plast. Vinylový gremlin nám nastavuje zrcadlo – a je jen na nás, jestli se v něm uvidíme, nebo se necháme sežrat vlastním FOMO.

Vliv skrze celebrity >

Když se Rihanna letos v březnu objevila na letišti s plyšovou postavičkou Labubu připevněnou na své kabelce Louis Vuitton, spustilo to lavinu komentářů: „Chci to taky!“, „Kde to sehnat?“, „Riri má vždycky ty nejlepší věci.“ A přitom je to jednoduchá hra – celebrita, která nesoucí produkt na očích veřejnosti, není jen módní momentkou, ale placeným signálem: „Toto je IN, tohle je pro vás žádoucí.“

A tady se dostáváme k jádru: honíme se za nikým jiným než za svým vlastním odrazem – vlastně za odrazem někoho, koho obdivujeme. Když si koupíš rtěnku, protože ji Riri drží ve svém příběhu, ztrácíš kousek své vlastní barvy; když si pořídíš figurku Labubu, protože ji ukázala Dua Lipa, plníš police tím, co voní celebritou, ne tebou.

V tom okamžiku se naše kreativita stává kopírákem. Přestáváme poslouchat vnitřní hlas, co by nám řekl: „Zkus něco jiného, co ještě neexistuje.“ A místo toho nás vede automat: „Kopíruj, lajkuj, opakuj.“

Co kdybychom na chvíli vypnuli ten signaling? Místo aby naše srdce poskakovalo při vidině „Riri-approved“ produktu, pozvali bychom zpátky vlastní hravost. Třeba si namalovat vlastní stvoření, které nebude na limitované edici, ale bude přesně odrazem tvé dnešní nálady.

Protože skutečný designérský zázrak se nerodí v plastové krabičce ani na Instagramu; rodí se v tobě. A když příště uvidíš na veřejnosti něco, co nosí někdo jiný, zastav se a polož si tu zásadní otázku: „Chci to, protože to opravdu chci já, nebo protože to chci, aby mě někdo obdivoval?“ Ve chvíli, kdy odpovíš upřímně sama sobě, zjistíš, že tvá největší limitovaná edice je originální verze tebe sama – a tu žádný influencer na světě nepřekoná.