Proč je důležité rozvíjet kreativitu u sebe i svých dětí?

Kreativita byla často vnímána jako talent – buď ji máte, nebo ne. Ve skutečnosti je to však dovednost, kterou lze, stejně jako každou jinou, rozvíjet a kultivovat. Můžeme v sobě probudit to, na co jsme už dávno zapomněli.

Ač se o ní denně mluví, ve všeobecném povědomí je kreativita stále spojená s uměním, resp. s jakýmkoli tvořením. Asi také proto, že se překládá jako tvořivost. Jenže to je dost zavádějící. Jednak je tento pojem mnohem širší, jednak každé tvoření nemusí být kreativní.

Pokud totiž vyrobíme věnec na dveře přesně podle video návodu nebo namalujeme obraz podle šablóny, samozřejmě je to úžasná aktivita, která nás v mnoha ohledech rozvíjí a obohacuje, ale nic moc kreativního na tom není. Prostě jen děláme věc podle instrukcí, nic nového do ní nepřinášíme. 

Co to je kreativita a tvořivost?

„Kreativitu lze zjednodušeně definovat jako komplexní schopnost, někdy se používá pojem multischopnost. A každou schopnost je možné trénovat a rozvíjet.“

Tvořivost a kreativita jsou vlastně totéž, přesto často používáme oba výrazy. Jedná se o schopnost, vlastnost, která se projevuje tvůrčí činností a také umožňuje zajímavým a neobvyklým způsobem řešit problémy. Často se projevuje v umělecké nebo vědecké činnosti, a proto se stává důležitou vlastností úspěšných lidí. Zkrátka jim tvoří příznivější základ pro jejich činnost. 

To nejdůležitější na tom všem je, že kreativita se netýká jen umění, velmi dobře se dá využít v běžném životě…

• Každý člověk vstupuje do života s rozmanitými duševními předpoklady. A tyto schopnosti musejí být hned od útlého věku probouzeny a podporovány, aby nám nevyprchaly, nezakrněly a měly dostatek prostoru, abychom je mohli uplatňovat.

Proč je kreativita jednou z nejdůležitějších dovedností každého z nás, nikoliv pouze umělců či „kreativců“?

Protože kreativitu potřebujeme téměř každý den. Často nastane situace, kdy něco nevyjde podle našich představ, kdy se musíme rozhodnout v situaci, která je pro nás naprosto neznámá, kdy věci nejdou podle plánu, a právě v takové chvíli improvizujeme. Může se stát, že zavedené postupy nějak nefungují a je potřeba se na věc podívat jinak. Někoho tato situace zcela paralyzuje, někdo hledá řešení. A o tom je také kreativita, nejen o uměleckých dílech a velkých objevech. A tato každodenní kreativita je naprosto stejně důležitá jako její další druhy.

Co můžeme v našem životě získat, pokud v sobě probudíme kreativitu?

Naučíme se si mnohem více užívat života, protože vnímáme všemi smysly. Ostatně to je také jedno ze cvičení, které můžeme hned praktikovat: nevnímat jenom očima, ale na chvilku se zastavit, uvědomit si, co všechno slyšíme, cítíme, vnímat povrchy, chuť. Zkuste si dát malou pauzu a opravdu všemi smysly si vychutnat třeba kávu nebo čáj, měsíček mandarinky nebo čtvereček čokolády. Najednou je to prostě jiné.

A k čemu nám tedy kreativita je? Kromě toho, že můžeme opravdu vymyslet něco zajímavého, najít řešení nějakého problému, uvést na trh nový produkt či službu, tak dokážeme rychleji najít řešení v každodenních situacích, kdy musíme improvizovat. Často nás napadnou nová řešení, protože vidíme to, co jiní nevidí, nebo dokážeme spojit zdánlivě nespojitelné. Lépe se nám komunikuje a jedná, protože vnímáme, že existují různé úhly pohledu a naučíme se je přijímat. A může nám to pomoci i pro to, abychom si více věcí zapamatovali.

Kam se schovala kreativita?

• Hluboko v nás, protože se bojíme selhání. Od základní školy máme strach, že uděláme chybu. Ty se přeci trestají špatnými známkami. Rodiče věnují více pozornosti špatným známkám než dobrým. Podle průzkumu amerického Gallup Institute se takto chová 77 procent rodičů. Během školní docházky ztrácíme svobodu vyjádřit se. Učili jsme se poslouchat, protože před sto lety škola učila tři základní schopnosti – poslušnost, snahu a učit se už jednou vymyšlené. Za posledních sto roků se to bohužel nezměnilo.

• Často se srovnáváme. Stačí si zapnout mobil a vidíme, jak někdo dělá něco výjimečného. A myslíme si – to bych nezvládl/a. Ale kreativita neznamená jen výjimečný umělecký talent nebo nápad, který změní svět. I malé problémy si vyžadují tvořivý přístup, abychom se pohnuli z místa.

• Naše společnost je nastavená na úspěch. Nikdo nechce selhat a už vůbec ne před očima jiných – byť před těma virtuálníma. Tvořivost je ale o chybách, spousta věcí se nejdříve nemusí podařit, aby to nakonec vyšlo.

• Ve škole se také učíme, že na všechno musí existovat nějaká „správná“ odpověď. Obvykle jedna jediná. To nás limituje v samostatném přemýšlení. A potom i v jednání a tvoření.

Jak probudit naši kreativitu?

Svou kreativitu můžete trénovat sami každý den tím, že budete narušovat některé své stereotypy a odstraňovat bariéry tvořivosti. Například změníte pořadí v některém z denních rituálů nebo se můžete učesat či najíst levou rukou jste-li právák.

-Přihlásíte se na kurz kreslení pravou hemisférou nebo do tanečních kroužků.

-Navštěvujte různé výstavy. Choďte do divadla nebo na koncerty oblíbené hudby i hudby, které nerozumíte.

-Oželte televizi a věnujte se kultuře ve vašem městě či v krajském městě.

-Zapište se do knihovny a čtěte.

-Splňte si svůj nenaplněný dětský sen.

-Cestujte a navštěvujte cizí kraje a seznamte se s cizí kulturou. 

-Navštěvujte výstavy vědy a techniky, zvláště interaktivní výstavy pro děti, mládež a rodiny.

-Ve volných chvílích si kreslete,tančete či zpívejte.

-V duchu se neustále zabývejte přemýšlením, jak věci fungují a zda by mohly fungovat lépe.

• Zapisujte si nápady. Většina nápadů se nám v hlavě objeví na toaletě, v koupelně, při procházce se psem. V práci, když je hlava zahlcená množstvím informací, nás napadne asi jen 4 až 5 procent idejí. Proto si svoje nápady nezapomeňte zapsat!
• Tvořivost je spojená s našimi přirozenými rytmy. Abychom se dobře nadechli, potřebujeme i dobře vydechnout. Musíme odpočívat, abychom mohli být plnohodnotně aktivní. Odpočívat i v tichu – bez TV, mobilu, rozhovorů a všech rušivých šumů.
• Cítíme, jak nás rutina ubíjí a vyčerpává. Stereotyp všedního života je jako černá díra, do které často padáme. Tvořivost dodává energii a osvobozuje. Umožňuje naší mysli nadechnout se a podívat se jiným směrem.

Děti, které mají možnost rozvíjet svou kreativitu a tvořivost, mají tendenci být více samostatné, inovativní a schopné se adaptovat na nové situace. Kreativita také podporuje rozvoj kognitivních a emočních schopností dítěte, jako je například schopnost řešit problémy, komunikace s ostatními, rozvíjení empatie a sebevědomí.

I když se to na první pohled nezdá, tak kreativní rozvoj u dítěte je velmi podstatný. Nejen, že napomáhá ke zmírnění úzkostí, ale celkově udržuje u dítěte zdravou psychiku. U všech dětí může být perfektní formou sebevyjádření. Významný je vývoj kritického myšlení, který děti naučí, jak vyřešit všelijaké životní problémy. Zlepšení dochází i u představivosti a otevírají se u dětí nové dovednosti a znalosti. Při různých kreativních hrách taktéž dochází ke snížení vzteku.

Jak podporovat kreativitu u dětí:

Domácí cvičení: 

Nechte děti najít nové využití pro běžné věci, například použití krabice od bot jako domečku pro panenky. A nechte je nápad vytvořit.

Nenechte se limitovat myšlenkami, jestli na to máte materiál, jestli je to složité apd. Toto řešení nechte na dětech.

ROZVOJ KREATIVITY

• Když děti tvoří, mohou být velmi kreativní a fantazijní. 

• Práce s různými materiály umožňuje dětem vytvářet své vlastní světy a objekty. 

• Tvoření tak podporuje schopnost dělat rozhodnutí, experimentovat s různými nástroji a technikami a vytvářet nové nápady. 

ROZVOJ JEMNÉ MOTORIKY

• Tvoření vyžaduje přesnost a zručnost, což pomáhá rozvíjet jemnou motoriku. 

• Děti se učí držet nástroje jako tužky, štětce nebo nůžky a pracovat s nimi tak, aby vznikla požadovaná podoba. 

• Tvoření pomáhá dětem zlepšovat koordinaci očí a rukou, což může mít pozitivní vliv na další aktivity, jako je psaní nebo sport.

Na závěr úryvek z knížky Mysl je mocný lékař od Lissy Rankinové:

„Vědecké údaje potvrzují, že tvořivé vyjádření uvolňuje endorfiny a další neuropřenašeče dobré nálady, zmírňuje depresi a úzkost, zlepšuje imunitní funkci, ulevuje od fyzické bolesti a aktivuje parasympatickou nervovou soustavu. Tím pak dochází ke snížení srdečního tepu a krevního tlaku, zpomalení dechu a poklesu hladiny kortizolu.“